Příspěvek o besedě s rodinami veteránů doplňujeme o postřehy studentů, které za sextu E shrnula Veronika Navrátilová.
Potomci válečných veteránů, kteří se besedy zprostředkované Českým rozhlasem Plzeň zúčastnili, pocházejí ze Spojených států amerických a Belgie. Většina z nich dojíždí na Slavnosti svobody do Plzně pravidelně, někteří však byli v České republice poprvé.
Všichni jsme seděli v kruhu, byť ve více řadách, aby se ukázalo, že naše účast na besedě je stejně důležitá. Navzdory těžkým tématům tak v místnosti panovala přátelská atmosféra. Setkání působilo neformálním dojmem a konverzace proudila vesměs přirozeně; moderátor do ní téměř nezasahoval.
Především z Američanů (ale i z Belgičanů, byť jich bylo méně a ke slovu se nedostávali tak často) byla cítit touha se s námi o vzpomínky svých příbuzných podělit. Věřili, že bychom o tom, co se dělo za druhé světové války, měli vědět co nejvíce, abychom chyby z minulosti v budoucnu neopakovali. V historii už se to stalo mnohokrát, v současnosti se to děje například na Ukrajině. Na tuto válku byla ke konci přenosu rovněž zavedena řeč. Vyjádřili se k ní i studenti, přestože jinak mluvili především zahraniční hosté.
Ti se navíc nezdráhali s námi zůstat a hovořit i po skončení oficiální části, takže jsme měli možnost si procvičit angličtinu, někteří z nás i francouzštinu.
Celé setkání nám zase o kus přiblížilo moderní dějiny, dalo v povědomí současnou spolupráci Česka s USA a Belgií a poskytlo silný emoční zážitek. Jsme moc rádi, že jsme se jej mohli zúčastnit.
