Dne 16. dubna 2025 se deset studentů naší školy – Michal Štych, Martin Tlapa, Lucie Vyhnánková, David Kraus, Kristýna Vlčková, Tomáš Ježek, Bára Kadlecová, Patrik Altmann, Kryštof Ircing a Šimon Halíř – v předepsaném složení 7 mladých mužů a tři mladé ženy zúčastnilo každoročního Juniorského maratonu RunCzech pro týmy středních škol. Cílem závodu bylo uběhnout deset úseků po 4,2 km, které daly v součtu dohromady celou délku maratonské trati.

Závodu se zúčastnilo devět týmů z Plzně, Klatov a Stříbra, z plzeňských gymnázií jsme byli jediní. Na každého ze studentů čekalo osm koleček v sadech před Státní vědeckou knihovnou, během nichž se závodníci museli vypořádat se stoupajícím horkem, žaludeční nevolností, hledáním optimálního rozložení sil, chodci pletoucími se do cesty i proměnlivými průběžnými výsledky, které náš tým vysazovaly na třetí místo a poté jej z něj znovu sesazovaly.

Studenti Gymiku nakonec obsadili velmi hezké čtvrté místo necelou minutu za třetím týmem, což závodníky pochopitelně lehce mrzelo, nicméně jako pedagogický doprovod maximálně oceňuji soudržnost našich studentů, a to i ve srovnání s některými týmy z dalších středních škol. U nás stoprocentně fungovala vzájemná podpora, skandování na trati i v cíli, poskytování tekutin i minerálů právě běžícímu studentovi, solidarita vyjádřená paralelním během vedle trati i celkově dobrá nálada v týmu. Srdečně děkuji všem studentům, kteří vzorně reprezentovali naši školu po sportovní i lidské stránce a opravdu nic nevypustili. Jejich jménem rovněž vyjadřuji přání, aby se v příštím roce povedlo sestavit tým s komfortnějším časovým předstihem, protože jak se ukázalo, dát dohromady deset studentů ve dnu ředitelského volna je opravdu výzva pro ty nejzodpovědnější ;o). Za to všem studentům patří ještě jeden speciální dík.

16. 5. 2025

Blahopřejeme všem přijatým uchazečům.

V nejbližší době zřídíme jejich zákonným zástupcům konta do školního informačního systému a na mailovou adresu uvedenou v přihlášce pošleme návod k jeho používání spolu se žádostí o přihlášení na adaptační kurz, příp. volbu cizího jazyka a další (podle ročníku).

Dne 6. května nás navždy opustil Richard Smola. Obdivuhodný člověk, po kterém tu bude smutno.

Pan Smola byl naším absolventem. Byli jsme vždy rádi, když nás navštívil a vyprávěl o svém životě. Zde je například přepis jeho vzpomínání v rámci studentské minikonference k výročí měnové reformy (2013), pořádané na naší škole.

„Richard Smola, skaut tělem i duší, předseda spolku PTP Západní Čechy – Plzeň a věrný spolupracovník Paměti národa Plzeňského kraje, nás vždycky potěšil zajímavými tipy na pamětníky. Jeho životní cesta se uzavřela ve věku nedožitých 95 let. Čest jeho památce a upřímnou soustrast rodině. Nezapomeneme. Případné kondolence je možné zasílat do kanceláře Paměti národa Plzeňského kraje.

Když jsme natáčeli jeho vzpomínky pro Paměť národa, vyprávěl nám: „Máti mi psala skoro každý den dopis, co je doma nového. A otec vždy připsal: Zdraví tě táta. A najednou chodily dopisy bez tátových poznámek. Tak jsem volal domů: ,Kdepak je táta?‘ – ,Na služební cestě.‘ Za týden jsem volal znovu: ,Kde je táta?‘ – ,Ještě pořád na služební cestě.‘ Tak jsem říkal: ,Máti, řekni mi pravdu. Není táta zavřenej?‘ – ,Je.‘“

Richard Smola se narodil 3. června 1930 v Plzni. Jeho tatínkem byl Ing. Alois Smola, majitel firmy na turbodynama Ferrotechna a prezident Obchodní a živnostenské komory v Plzni, který se po roce 1948 stal terčem perzekuce komunistické moci, byl zatčen a odsouzen k jednomu roku vězení, v roce 1953 byla celá rodina v rámci Akce B – Buržoasie vystěhována z Plzně do malé vesnice Božanov na Broumovsku, po intervenci ze strany Škody do Ptenína u Merklína. Richard Smola vystudoval reálné gymnázium a Vysokou školu strojní a elektrotechnickou v Plzni, která byla součástí Českého vysokého učení technického v Praze, obor strojní. Studium mu bylo přerušeno kvůli vojenské službě u Pomocných technických praporů. U lehkých a později těžkých PTP byl od října 1951 až do zrušení PTP v květnu 1954. Sloužil v Libavé, na stavbě letiště v Přerově, v dolech v Ostravě a v Hájnících u Banské Bystrice. Po propuštění dokončil studium vysoké školy a roku 1956 nastoupil do zaměstnání v Energostroji, který se později stal součástí Škodových závodů, později samostatným podnikem Škoda Praha. Pro podnik prováděl i zahraniční montáže a jednání – v Dánsku, Bulharsku, Kanadě a Argentině. Vedl stavbu a montáž velkoelektrárny Felton na Kubě. Stal se předsedou spolku PTP Západní Čechy – Plzeň a působil také v plzeňském klubu oldskautů. U příležitosti svých 90. narozenin obdržel z rukou primátora stříbrnou pamětní medaili města Plzně, v roce 2009 Pečeť města Plzně.“ (z FCB Paměť národa Plzeňský kraj)

Více si o jeho životním příběhu můžete přečíst v archivu Paměti národa: https://www.pametnaroda.cz/cs/smola-richard-1930

(Foto: Paměť národa, Fotograf Jan Ruzicka, Instagram @mikulasske_23)

Letošní 80. výročí osvobození naší země od německé okupace  bylo spojeno s celou řadou vzpomínkových akcí. Jedna z nich se odehrála 5. května v Kladně u rodného domu Vojtěcha Ježka  – hrdiny  druhého odboje, bývalého profesora na dnešním Gymnáziu Plzeň a ředitele této školy in memoriam. Pietního aktu se zúčastnila řada členů rodiny Vojtěcha Ježka a také zástupci naší školy.

Vojtěch Ježek byl absolventem Filozofické fakulty UK v Praze, obor filozofie, francouzština a němčina. V roce 1935/36 byl Ministerstvem školství vybrán jako lektor českého jazyka a literatury na univerzitu do Štrasburku.

Po návratu a absolvování povinné vojenské služby začal vyučovat na II. plzeňské reálce češtinu a francouzštinu.  Patřil zde pro svou odbornost, postoje a smysl pro humor k nejoblíbenějším vyučujícím. Na dnešním Gymnáziu Plzeň má od roku 2006 pamětní panel věnovaný jeho památce.

Po začátku války se v Plzni zapojil do protifašistického odboje, za což byl v lednu 1943 zatčen a odsouzen ve svých 33 letech k trestu smrti.

Profesor Vojtěch Ježek byl popraven v Lipsku 13.dubna 1945 spolu s dalšími 31 odsouzenými, mezi nimiž byli také dva Francouzi, dva Rakušané a tři Němci.

15.dubna 1945 bylo Lipsko osvobozeno Američany.

Po válce mu byl prezidentem Benešem udělen in memoriam  Československý válečný kříž 1939.

Pan kolega Ježek zemřel velmi mladý, svým hrdinstvím a životem byl a je inspirací pro svou rodinu, své žáky  a jistě i své kolegy.

Alice Trefná

Zdroje :

Almanach Gymnázia Plzeň, Mikulášské nám., 2006

Jiří Ruml, Znamínko na Duši, Západočeské nakladatelství , 1990

V úterý 29. 4. se třída 2. B vydala na exkurzi do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Program byl opravdu nabitý – kromě prohlídky samotného sídla zákonodárné moci nás čekalo i setkání s ministrem kultury Martinem Baxou, který je nejen významnou politickou osobností, ale také bývalým studentem a později i učitelem našeho gymnázia.

Ministr Baxa se s námi podělil o své vzpomínky na studijní léta – ptali jsme se ho, jestli někdy zazlobil, kdo byl jeho oblíbený učitel, jak často chodí do divadla a co poslouchá za hudbu (ať žije Depeche Mode!). Pro nás to byla skvělá příležitost setkat se s někým, kdo kdysi seděl ve stejných lavicích jako my.

O atmosféru se postaral i náš průvodce, který svým nadšením pro Sněmovnu doslova žil. Kdyby mohl zahodit sako, určitě by si oblékl tričko s nápisem „Miluju Poslaneckou sněmovnu!“ – a nikdo by se nedivil.

Gymik jsme reprezentovali na jedničku. Jeden z našich spolužáků dorazil v kostýmu upíra a u řečnického pultu předvedl výstup hodný nemrtvého státníka – jestli to byla alegorie české politické scény, to se dodnes neví. Jiný spolužák si naopak zapomněl tašku, takže jsme na něj museli čekat asi 20 minut, než ji doběhl hledat z Malostranského náměstí až na to Staroměstské a zpět.

Někteří z nás si pod vlivem tohoto zážitku již teď dělají zálusk na kariéru v Poslanecké sněmovně a my budeme držet palce!

Děkujeme za perfektní den!

Za 2.B Ela Nováková a Zuzana Majerová

V pondělí 28.4. vystoupil v naší aule orchestr Tremolo (Třemošenský laskavý orchestr) pod vedením dirigenta, skladatele a pedagoga Dalibora Bárty, který tento soubor založil z žáků a učitelů ZUŠ Třemošná již v roce 2004. Důvodem vzniku byla touha propojit všechny vyučované obory a poskytnout žákům novou motivaci a zážitek ze společné hry. Na více jak hodinovém koncertu se podíleli i žáci naší školy. Děkujeme za krásný hudební zážitek. Galerie fotek a videí zde: https://www.rajce.idnes.cz/gymik-deutsch/album/tremolo-na-gymiku-28-4-2025

Výlet do minulosti, která tak docela neskončila, absolvovala 3. B během třídenního vzdělávacího semináře organizovaného Památníkem Terezín. Během prohlídek, přednášek a workshopů jsme poznali Terezín jako klenot vojenské architektury, ale především jako místo nucené koncentrace židovských obyvatel protektorátu Čechy a Morava. Seznámili jsme se s historií ghetta, každodenním životem jeho vězňů a jejich dalším tragickým osudem, v rámci dlouhodobého projektu jsme hledali stopy některých plzeňských obětí, prohlédli jsme si Malou pevnost a poznávali její dlouhou pochmurnou vězeňskou historii. Vyvrcholením semináře byla debata s paní Věrou Roubalovou Kostlánovou, jejíž rodinu tvrdě zasáhla nacistická i komunistická diktatura. S paní Věrou jsme mluvili o jejích zkušenostech z disentu, o práci psychoterapeutky, o válkách minulých i té současné a o potřebě aktivního občanství v dnešních složitých časech.