Eduard Ingriš – fotografie Jižní Ameriky 50. let 20. století

Jan Hosnedl 17. října 2025 v 15:07
Jan Hosnedl 17. 10. 2025

Na chodbách naší školy je instalována výstava fotografií z archivu Eduarda Ingriše. Jedná se o doprovodnou výstavu cestovatelského festivalu Letem světem https://www.mikulasske.cz/aktivity-skoly/cestovatelsky-festival-letem-svetem/, který u nás ve škole proběhne 7. a 8. listopadu.

Eduard Ingriš (1905 Zlonice 1991 Reno, USA) byl český hudební skladatel, dirigent, cestovatel, filmový dokumentarista, kameraman a fotograf.

Eduard Ingriš studoval v Praze na konzervatoři u Josefa Bohuslava Foerstera, ještě v Československu se stal uznávaným hudebním skladatelem. Během pobytu na Svatojánských proudech, kde vlastnil chatu, napsal v roce 1931 svou nejznámější píseň Teskně hučí Niagara.

Po roce 1948 emigroval do Jižní Ameriky – z brazilského Belému se plavil po Amazonce a nakonec se přes Andy dostal do Limy, kde se usadil a stal se vyhledávaným fotografem a kameramanem. Oficiálné portrétoval peruánského prezidenta Manuela Pradu, vyhrával mezinárodní fotografické soutěže a jeho fotografie uveřejňovaly i tak významné časopisy, jako Time a Life. Ve vlastní produkci vyrobil tři celovečerní filmy. Spolupracoval s Ernestem Hemingwayem při natáčení filmové podoby jeho románu Stařec a moře, setkal se také se známými českými cestovateli Jiřím Hanzelkou a Miroslavem Zikmundem. Natočil jediné záběry z jejich pouti po Jižní Americe, kde jsou zachyceni oba cestovatelé současně.

Ve svých 49 letech se seznámil s věhlasným norským etnologem Thorem Heyerdahlem a rozhodl se potvrdit jeho teorii o migraci původních obyvatel Peru do Polynésie. Po jednom neúspěšném pokusu na bambusovém voru Kantuta I musela být posádka zachráněna americkou lodi. V roce 1959 plavbu úspěšně zopakoval na voru Kantuta II.

V roce 1962 se z Peru přestěhoval do Spojených států amerických, kde se oženil a usadil v South Lake Tahoe Jeho žena Nina pocházela z Brna a s rodiči utekla z Protektorátu Čechy a Morava v roce 1945. Její otec byl kozák a tak prchali před Rudou armádou.

Eduard Ingriš zemřel v roce 1991 v nevadském Renu ve věku 86 let, je pochován ve svých rodných Zlonicich.

Archiv Eduarda Ingriše věnovala jeho žena Nina Ingrišová České republice. O převoz písemností, notových záznamů, nahrávek, fotografií i filmů se v roce 2001 zasloužil Miroslav Zikmund, Petr Horký a Miroslav Náplava.

Fotografie Eduarda Ingriše: digitální archiv Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně

Pořadatel: Středoškolský klub ASK ČR při Gymnáziu a Mikulášské gymnázium