V pondělí 23. února se studentky a studenti 2.C společně s panem učitelem Jakoubkem a paní učitelkou Kulhánovou vypravili na místa v Plzni spojená s historií druhé světové války, protektorátu a holocaustu.

Jednou z hlavních zastávek na naší cestě byla stará plzeňská synagoga. Studentům se zde naskytl pohled na život plzeňských židů před válkou, na jejich kulturu a tradice. Zcela mimořádně jsme měli i možnost vidět svitek tóry. Poté nás však čekala mnohem temnější kapitola našich dějin – holocaust. V zahradě vzpomínek za synagogou jsme si připomněli příběhy těch plzeňských židů, kteří před válkou studovali na našem gymnáziu (tehdy ještě reálné škole). Snad nejvíce nás všechny zasáhl příběh židovského chlapce, kterého přímo z vyučování, z jedné ze tříd, kde se dnes společně učíme, odvedlo gestapo a od té doby jej jeho spolužáci už nikdy neviděli. Tyto a mnohé další příběhy jsme vyčetli z knížky Spolužáci, kterou před lety napsaly studentky našeho gymnázia s paní učitelkou Stehlíkovou.

Přes příběhy odbojářů a parašutistů Gabčíka a Kubiše, kteří v Plzni v domě Pod Záhorskem plánovali atentát na Heydricha, přes bombardování Škodových závodů, přes příběhy hrdinů plzeňského povstání jsme se na závěr naší historické výpravy dostali k osvobození Plzně americkými a belgickými silami. V muzeu Patton Memorial Pilsen nám plzeňští historici ukázali desítky předmětů, které zůstaly v západních Čechách jako upomínka na americké osvoboditele.

Přestože nám procházka po Plzni zabrala jen jedno dopoledne, studenti si i za tak krátký čas odnesli mnoho nových poznatků a hlavně dojmů a prožitků. Zjistili jsme, že druhá světová válka není jen historická kapitola na stránkách učebnic, která se udála před osmdesáti lety. Jsou to příběhy našeho města, naší školy a našich prarodičů. A že je na nás, aby tyto příběhy nevymizely a abychom se z nich i dnes dokázali poučit.