Úspěch šachistů

Ivan Tafat 20. září 2016 v 9:48
Ivan Tafat 20. 09. 2016

Šachisté se stali mistry republiky

A je to tu zase! Naši šachisté přivezli opět zlatou medaili z MČR čtyřčlenných družstev v šachu. Tentokrát v kategorii středních škol. Nechyběly nervy, napětí a naštěstí se dostavilo i štěstí. A nakonec to cinklo zlatě. Úspěch zaznamenali i mladší šachisté. V sestavě David Hložek, Michal Nechutný (oba 3. E), Kuba Kopčil a Jirka Šťastný (oba 2. E) příjemně překvapili a skončili na pěkném 14. místě z 28 týmů, přičemž své nasazení předčili o tři pozice. A pouhý půlbodík jim chyběl k sedmému místu. Výborný turnaj odehrál především na druhé šachovnici bojující Michal Nechutný, který se 7,5 body patřil k nejlepším hráčům vůbec. S těžkou konkurencí se ale statečně prali i ostatní. Bez zajímavosti není ani to, že naši mladíci byli vůbec nejmladšími účastníky kategorie prvního stupně, a tak se máme ještě na co těšit.

Pojďme ale (nezvykle v bodech) po stopách zlaté medaile, které dosáhlo družstvo starších ve složení Jonáš Eret, Martin Simet (oba 6. E), Jitka Jánská (3. B), Martin Kopřiva (bývalá 8. E) a Michal Seják (8. E)

  • Nasazení – Ano, byli jsme nejvýše nasazení. Ale první družstva byla nesmírně vyrovnaná a obhajovat je nesmírně obtížné!
  • Mínus dáma = mínus bod?! – Nebývá zvykem, aby šachista naší úrovně ztratil jednotahově dámu. A přesto se tak stalo. V první partii jsem jednotahově (a zcela zbytečně) ztratil ve vyhrané pozici dámu a musil sklonit svého krále. Ztratili jsme cenný bod, ne však víru. Ve třetím kole se podobného plundru dopustil Michal Seják, ten však ještě dokázal partii zachránit a vybojovat celý bod.
  • Jistota na první a na třetí – Že se vyhraje na první a na třetí šachovnici, byla skoro 100% jistota, parádní výkon.
  • Růže mezi trním – Ani tři nuly v řadě, tzv. velká rošáda, ji nepoložily a v posledním kole uhrála potřebný půlbodík. Jitka Jánská. Nicméně nutno dodat, že každý půlbodík, který jsme uhráli, měl cenu zlata.
  • Byla to pořádná honička – Kdo nezažil, neuvěří. Už po prvním dni se na medailových pozicích střídaly týmy z Plzně, Vsetína a Uherského Hradiště. Do posledního kola jsme šli s náskokem pouhého půlbodu na oba manšafty, ovšem v devátém kole nás čekal těžší soupeř…
  • Nejtěsnější výhra – Poslední kolo jsme porazili pražské gymnázium pouze 2,5:1,5. To nevypadalo dobře. Okamžitě jsme zjišťovali, jak hráli ostatní. Uherské Hradiště vyhrálo 3:1. Aha, tak tedy rozhodne pomocné hodnocení (to jsme před posledním kolem měli o malinko horší). A Vsetín? Údajně výhra 3,5:0,5, dozvídám se. Konec nadějí…
  • Výsledky na mobilu – Zapínám mobil a hledám výsledky. Teď, konečně, konečné pořadí. Hej, my jsme první! Nikdo tomu nevěřil. Vsetín nakonec vyhrál „jen“ 3:1 a pomocné hodnocení mezi třemi týmy nakonec přiřklo vítezství nám!
  • Stipendium – Kromě brček, budíku a např. pánvičky každý z vítězného družstva dostal stipendium na Univerzitu Tomáše Baťy. Do Zlína. S několika podmínkami… Takže jsme rádi za ta brčka…
  • Ze Zlína na ranč – po dvou odvěsnách rovnoramenného trojúhelníka, jak nám byla naše cesta popsána, jsme se dostali do Ústrašína. Na ranč. Jak by řekl klasik: „Kachny, kachny, kachny.“
  • Závěrečná cesta – Sice jsme v kolonách neztratili žádný čas, nicméně přesto cesta zpátky trvala přes 8 hodin. Ale jsme za to rádi. Pohár jsme cestou pořádně oslavili a neskutečně se nasmáli. A od té doby asi platí slova Jarka Nohavici, který v jedné ze svých písní zpívá: „Káva je dopita a není žádná do zásoby!“

Na závěr několik zajímavostí a postřehů…

  • Pro Jonáše a Martina Simeta začíná být zlatá medaile jakýmsi stereotypem. Věřte, nebo ne, ale pro každého je to třetí titul mistrů republiky školních družstev v řadě! Vezmeme-li v potaz, že do příštího roku se sestava příliš nezmění, zjišťujeme, že u čísla 3 nemusíme vůbec zůstat.
  • Dočkal jsem se i já… Už to vypadalo, že jakákoli medaile z MČR je pro mě zakletá. Jelikož jsem o tři roky starší, neměl jsem víceméně kromě Michala k sobě parťáka. Je až neuvěřitelné, že jsem už asi 2x (ač jsme nikdy nepatřili k favoritům) skončil s týmem na 4. místě a jednou pátý. Teď, když už nejsem studentem gymnázia, se mi to konečně podařilo. Všem patří velký dík!

Odkazy na naše fotky naleznete pod odkazy zde a zde. Výsledky mladších se zobrazí, kliknete-li na tento odkaz, chcete-li se podívat, jak turnajem prošli mistři republiky, klikněte sem.

Toto byl můj poslední článek (alespoň na nějakou dobu určitě). V příštích letech, doufám, budou psát o našich úspěších jiní. Nechť je článků hodně a ať začínají podobnými nadpisy jako tento.

Mako, naposledy