Plzeňák Bohumil Konečný přezdívaný Bimba je výjimečný a znovu objevovaný malíř a ilustrátor 2. poloviny 20.století. Je mistrem dynamických dobrodružných ilustrací a kreseb krásných žen. Je známý jako ilustrátor knih Jaroslava Foglara a Otakara Batličky, je ale i autorem řady reklamních plakátů. Jeho kariéru velmi poznamenala aféra s komiksovou hrdinkou Amazonou – Octobrianou.
Ve čtvrtek 19. dubna 2018 uplynulo 100 let od jeho narození. Česká televize uvedla ve středu 18. dubna ve 20:20 na programu ČT ART dokumentární film BIMBA – příběh zapomenutého malíře. Můžete jej shlédnout zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10213288661-bimba-pribeh-zapomenuteho-malire/20838254380
Zájem o Bimbovu pozapomenutou tvorbu obnovila zejména dvojice velkých výstav v Západočeském muzeu v Plzni v roce 2007 a v Obecním domě v Praze v roce 2008, které připravili Jan Hosnedl a František Ulč. V rámci výstav vznikla i monografie Tomáše Pospiszyla Bohumil Konečný, dokumentární film Ladislava Moulise Bimba – příběh zapomenutého malíře a stránky www.bimba.cz.
Bohumil Konečný se narodil 19. dubna 1918 v Plzni a žil zde až do absolvování reálky, jeho spolužákem byl Miroslav Horníček. Od konce 30. let do počátku 80. let žil v Praze s krátkou přestávkou, kdy na počátku 40. let působil ve Zlíně jako reklamní ilustrátor pro firmu Baťa. Celý život jezdil na Severní Plzeňsko na Piplův mlýn, zde vznikla řada jeho ilustrací, mj jeho nejznámější obálka – Rychlé šípy, hledící do Stínadel z věže kostela sv. Jakuba z roku 1946. V 80. letech se odstěhoval s manželkou za svojí dcerou do Kožlan, kde v roce 1990 zemřel.
Kája Saudek o Konečném napsal: „Konečný, to byl člověk, který uměl v roce třicet sedm nebo třicet osm to, co dnes v Americe umí sotva pár desítek malířů. Byl neporovnatelný s čímkoli. Tento Bohumil Konečný, zcela zapomenut a za života neuznán, byl absolutní génius, který už jen tak nebude. To, co umím, mě naučil on.“
V roce 2018 uplyne 100 let od narození tohoto geniálního tvůrce. Na tento rok připravuje Středoškolský klub v Plzni s kurátorem Janem Hosnedlem čtveřici vzpomínkových výstav v místech úzce spjatých s Konečného životem. Měly by proběhnout výstavy v Mariánské Týnici na Severním Plzeňsku (červen – srpen 2018), v Galerii Villa Pellé v Praze (září – říjen 2018), v Galerii Jiřího Trnky na nám. Republiky v Plzni (prosinec 2018 – leden 2019). V jednání je výstava Bohumila Konečného na zámku ve Zlíně (jaro 2019). V rámci projektu vyjde i kniha Jana Hosnedla Ženy a dobrodružství Bohumila Konečného.
Více o projektu – viz www.bimba.cz
ŽIVOTOPIS:
Kreslíř a ilustrátor Bohumil Konečný se narodil 19. dubna 1918 v Plzni. Přezdívka Bimba pochází z italštiny a dal mu ji jeho otec. Bimba již od dětství projevoval výrazný výtvarný talent. Na podzim roku 1935 v posledním roce studia na II. státní reálce v Plzni nakreslil velkou karikaturu profesorského sboru – tzv. Kulometnou rotu. Kresba mu sice vynesla kázeňský postih, ale zároveň nadchla malíře Zdeňka Buriana, který Konečnému na základě této kresby doporučil studium na Akademii výtvarných umění. Stejně jako předtím Zdeněk Burian i on studoval v Praze na akademii u prof. Jakuba Obrovského. Jeho studia skončila za německé okupace uzavřením všech vysokých škol.
Bimba Konečný kreslil před válkou a za války mnoho ilustrací pro časopisy Ahoj, Rozruch i Foglarova Mladého hlasatele. Je autorem mnoha časopiseckých obálek, nejznámější je asi jeho obálka s Rychlými šípy z poválečného časopisu Vpřed. V časopisech Mladý Hlasatel a Vpřed ilustroval zejména dobrodružné povídky Otakara Batličky. Později ilustroval knižní výbory jeho díla i řadu knih svého přítele Jaroslava Foglara.
Konečného skvělá kreslířská technika se uplatnila nejen v akčních a dynamických ilustracích dobrodružných příběhů, ale i v reklamě, jíž se živil po válce. Kreslil plakáty, propagační materiály pro exportní výrobky, a dokonce pin-up girls – přitažlivé sexbomby, které svými vnady pomáhaly propagovat konkrétní výrobek. Jeho kariéru neblaze poznamenala spolupráce s Petrem Sadeckým. Spolu se Zdeňkem Burianem pro něj Konečný namaloval komiks o bojovnici Amazoně. Sadecký kresby ukradl a emigroval na západ, kde Amazoně přimaloval rudé hvězdy na čelo a vytvořil z ní ženu říjnové revoluce – Octobrianu. Ta začala žít vlastním životem a stala se kultem – Dawid Bowie o ní chtěl natočit film, pop-punkový zpěvák Billy Idol si nechal vytetovat její podobiznu na paži … Pro Konečného skandál znamenal v podstatě konec kariéry. Komunistický režim mu znemožnil na řadu let publikovat. Bohumil Bimba Konečný zemřel 14.ledna 1990 v Kožlanech u Plzně.
Konečného osud – aneb vše co jsem měl rád a komunisti mi zakazovali … (1986)Zájem o pozapomenutou tvorbu znovuobnovila výstava v Mladé Boleslavi v roce 1994 (kurátor František Ulč) a zejména dvojice velkých výstav v Západočeském muzeu v Plzni v roce 2007 a v Obecním domě v Praze v roce 2008 (kurátoři Jan Hosnedl a František Ulč). V rámci výstav vznikla i monografie Tomáše Pospiszyla Bohumil Konečný a dokumentární film Ladislava Moulise Bimba – příběh zapomenutého malíře.
Další informace: www.bimba.cz
